Na dnešní mši svatou byl přesunut páteční svátek Uvedení Páně do chrámu (Hromnice), který je spojen s působivou symbolikou světla v podobě zapálené svíčky. Tu si také každý z nás na začátku obřadu zapálil. Otec Michal na začátku zdůraznil, že tímto světlem je naše světlo, jsme to my, kteří neseme Krista lidem v našem okolí.
Dále jsme se v kázání s otcem Michalem zamýšleli nad tím, co mají společného dnešní, na první pohled, nesouvisející čtení: trpící Job, pracující apoštol Pavel, Pán Ježíš, který kráčí krajinou, káže a uzdravuje. Společným jmenovatelem tu je jakýsi "aktivní úděl", aktivita. Otec Michal opět zdůraznil své oblíbené téma: naše křesťanská víra i spása není a nemá být pasivní plynutí v nějakém zvnějšku vytvořeném stavu...Job se aktivně "hádá" s Bohem a hledá odpověď na své trápení, Pavel koná apoštolát a živí se přitom vlastníma rukama. Pán Ježíš se neusazuje na místě, kam by za ním přicházeli poutníci, ale On sám jde za lidmi a přináší jim spásu i fyzické uzdravení.
Stejně tak dnes i my se nemáme jen "vézt", ale naopak máme být aktivní a tvůrčí, každý ve svém "údělu". Ať je to kněžská služba, hra na nástroj, manuální údržba farní budovy...aktivní konání dobra v jakékoliv životní situaci a na jakémkoliv místě.
Co se hudby týče, zpívali jsme jak s doprovodem varhan, tak i oblíbené, kytarové "Hosanovky". Radostné, sváteční dopoledne pak pokračovalo povídáním u dobré kávy a sladkého pečiva ve farní kavárně.
foto zleva: svíce jako symbol naší živé víry v Krista; otec Michal káže