Dnešní prosluněné sváteční ráno jsme se v hojném počtu sešli okolo stolu Páně, abychom se sytili jeho Slovem a přijímali jeho Tělo. Otec Michal se v homilii zamýšlel nad dnešními čteními. Cesta učedníků s Ježíšem do Jeruzaléma je ve znamení velikého vítězství, tak to alespoň učedníci očekávají a v tomto smyslu spolu během cesty hovoří. Ježíš ovšem ví, že ho Bůh "nezachrání", ale tak je to třeba, aby se mohl uskutečnit velký Boží plán, který přijde skrze bolest. Ježíšovu přítomnost nelze brát "magicky". Opravdový učedník nejde za Ježíšem, aby byl úspěšný a třeba méně nemocný. I dnes lze podlehnout mylné představě, že samotná příslušnost k církvi znamená, že v životě neprohraji. Modlím se k Bohu, pouze aby se v mém životě nedělo nic negativního, ale jinak si žiji po svém? Ten, kdo chce jít Ježíšovou cestou bere úděl svého života, ať se děje cokoliv, se vším, co k němu patří... I když si to Bůh nepřeje, křesťané byli a stále bývají často pronásledovaní a i na nás se mohou lidé dívat všelijak. Smyslem křesťanského života není být první, mít přednost a být chráněn. Jde především to to být připraven ke službě, i když třeba procházím protivenstvím. I naše modlitba by měla směřovat k prohloubení našeho života s Ježíšem a službě druhým. Na konci evangelního čtení si Ježíš k sobě bere dítě a dává ho za vzor. V dřívějších dobách byl přistup k dětem zcela opačný než dnes. Do dětí se ještě donedávna "neinvestovalo", možná i proto, že existovala velká dětská úmrtnost a řada dětí se nedožila dospělosti. Ovšem do těch, do kterých "se neinvestuje", do těch investuje Ježíš. Jeho láska je zcela nezištná a i my se jí máme učit. Co je za mým následováním Krista, nejsou tam jen lidské motivy? Úplně stejnému tématu se věnuje i druhé čtení z listu apoštola Jakuba. Zatímco apoštol Pavel poučuje ve svých listech věřící, aby nežili jako pohané, kteří jednají zle, apoštol Jakub míří kritikou přímo do řad církve..."žádáte špatně, modlíte se, ale nic nedostanete". Z Písma je vidět, že již v prvním století si lidé kladli otázky, jaká motivace se vlastně skrývá za tím, že chodím ke svátostem a patřím do církevní obce. Je to u mě nezištná láska a touha sloužit Bohu a lidem?

Krásnou varhanní hudbou nás provázel Pavel Fišer. Po mši jsme měli možnost pohovořit u kávy, čaje a moučníku ve farní kavárně.

Ohlášky:

1/ sobota v 19:00, Mosty Víry: večer modliteb a chval v modlitebně Církve Bratrské. Chvály povede Gideon worship.

2/ neděle 6.10. poděkování za úrodu.

3/ Zástěrovi mohou darovat dvě koťata :)

4/ Příprava na biřmování: stále možnost začít pracovat v kurzu. Ti, kdo vyjádřili o kurz zájem by měli aktivně pracovat a odpovídat na témata. O těch se pak bude diskutovat při setkáních.