Ve zcela zaplněné kapli vzkříšení jsme se v dnešní homilii zamýšleli nad evangelním čtením. Židé byli typicky suchozemským národem, moře pro ně bylo symbolem chaosu. Věřilo se, že v moři žijí nestvůry. Galilejské jezero, ležící v oblasti, kde Ježíš často působil, bylo takové „mini-moře“, které museli učedníci občas přeplavit. V evangelní scéně budí vystrašení učedníci v člunu Ježíše a ten uklidňuje bouři a kárá učedníky za nevíru. V jiném podobném příběhu v Matoušově evangeliu jde Ježíš po moři, učedníci se bojí. Ježíš rozkáže Petrovi, aby vyšel ze člunu a šel k němu. Oba příběhy ukazují na Ježíšovu moc, ale to není vše. V další práci s textem Evangelia můžeme vztáhnout scénu na naše všemožné strachy a obavy. Ježíš, v naprosté svobodě od tradiční židovské obavy z mořských hlubin, klidně spí uprostřed bouře nebo v druhém příběhu dokonce jde po vodní hladině. Jako Petr jsme Ježíšem vyzváni vylézt ze svých často rozkývaných loděk zmítajících se v našich obavách a strachu a kráčet ve víře a naprosté důvěře v Boha jako dospělí křesťané. Na závěr přečetl otec Michal pastýřský list našeho biskupa Stanislava. Požehnaná neděle pokračovala farní kavárnou agapé v sále pod kaplí.

Oznámení: v úterý po mši bude na farní zahradě táborák, jako rozloučení se školním rokem.