Dnešní neděli jsme se v hojném počtu sešli kolem stolu Slova a stolu Eucharistie. V homilii se otec Michal zamýšlel nad dnešními čteními, zvláště nad Evangeliem popisujícím situaci s chrámovou pokladou a chudou vdovou. Otec Michal Izrael několikrát navštívil a mohl tak přidat řadu zajímavých i historických podrobností. Chvílemi jsme si mohli opravdu připadat, jako bychom spolu s učedníky hleděli na onu chudou vdovu a ruch kolem chrámové pokladnice. Žena hází do pokladnice dvě drobné měděné mince zvané lepta. Jednalo se o drobné mince, které měly na jedné straně symbol kotvy. V dnešní době by se za tento obnos dal koupit zhruba rohlík. Za jakých okolností vdova do pokladnice mince vhodila? Jednalo se s největší pravděpodobností o akt zoufalství v kombinaci s důvěrou v Boha. Čistě z rozumového hlediska bychom se možná podivili, proč si žena za poslední peníze nekoupila jídlo nebo proč neobdarovala někoho chudého. Ona hodila peníze do jakési "kostelní kasy", ze které se financuje provoz chrámu. Ostatní zbožní lidé hází do pokladny mnohem více, ale vlastně málo, vzhledem k tomu, co mají. Pán Ježíš, který měl dar vidět do srdce lidí, poznává, že vdova má obrovský postoj zbožnosti, má existenciální problém a "sází" vše jen na Boha. To je velký rozdíl oproti ostatním. To ukazuje i nám, že existenciální obtížné situace mají v našem životě svou důležitost. V jiném radikálním příměru říká Ježíš, že pouze nahý člověk ve své holé existenci a absolutní vydanosti "projde uchem jehly". Už nic jiného se tam nevejde. Bohatí a zaopatření s tím mají problém, protože nemusí mít postoj absolutního spolehnutí se na Boha. To se týká i nás a nejde asi většinou přímo o peníze, může to být cokoliv, co nás dostane do situace, kdy musíme "vsadit" vše na Ježíše, kdy si již nemohu pomoc sám. O tom samém mluví i příběh Eliáše, kdy chudá vdova opět "vsadí" vše na Boží přítomnost a stane se něco mimořádného, co vyřeší situaci. V listu Židům píše autor (asi židovský kněz) křesťanům ze židovství že i oni mají vše "vsadit" na Ježíše, jediného velekněze. Nepožaduje se po nás, abychom rozdali veškerý svůj majetek, stačí drobné skutky vydanosti, potom se dějí Boží věci, zázraky všedního dne. Ježíš neučí zákazy, příkazy, mantinely, jejichž dodržování mě přivede do nebe. Učí, že se máme vydávat Bohu každý den. Tato situace se zřejmě odehrává v posledních dnech, kdy je Ježíš ještě na svobodě. Důvěra chudé vdovy mohla být povzbuzením i pro samotného Ježíše, který ví, že ho za několik dní také čeká absolutní vydanost na kříži. Tento příběh je pro každého z nás, každý se někdy budeme muset vydat Pánu a spolehnou se na Jeho pomoc. Takové situace se nemusíme obávat, protože jsme jako ona chudá vdova, kterou Ježíš chválí.
Ohlášky:
- ve čtvrtek se uskutečnilo první setkání maminek s malými dětmi, bylo to veselé a živé :-)
- tento čtvrtek 14.11. budou modlitby matek
- příští neděle 17.11. bude dětská mše svatá
- Otec Michal hovořil o obnovení služby akolytů, kteří by roznášeli Eucharistii lidem, kteří nemohou být přítomni na mši. Hledají se zájemci :-)